Sál je plný, přesto jsem sám. Štěstí jsem neměl ani u poslední dívky, procházím se tedy okolo tančících. Zrovna míjím schodiště do ochozů, když v tom po schodech kráčí ona. Právě ve chvíli, kdy jsem přestal věřit, že by se dnešní večer snad ještě přeci jen mohl vydařit...
Celý text zde...
Sotva první paprsky rudé záře svítání dopadly na kamenné dlažby vinohradských ulic, cvakla u jedněch z mnoha dveří záklapka zámku. Stačilo jen jemně pootočit klíčkem a mírným tahem otevřít dveře. Rázem jsem se octl ve světě, jenž je pro mnohé tak cizí.
Po lidupustém chodníčku došel jsem až k ostrůvku elektrické dráhy na Vinohradské třídě. Jít o trochu později, zaryl bych se spolu s davy do pražského podzemí, ale v tuto ranní hodinu bych na nástupišti vyhlížel bíločervenou soupravu marně...
Celý text zde...